Skvělý line-up, výborné publikum a parádní atmosféra – to všechno udělalo z pražského festivalu Electronic Beats noc, na kterou se nezapomíná. Veletržní palác v Holešovicích zaplnilo více než 2 500 fanoušků Hot Chip, DJe Hella nebo Booka Shade.
Večer nastartoval dánský objev Turboweekend se svou fůzí rocku a elektroniky, který lidi připravil na několikahodinovou hudební jízdu tohoto pátečního večera. Turboweekend vystřídala N.O.H.A jako náhrada za Ralph Myerz and the Jack Herren Band, kteří své vystoupení na festivalu museli na poslední chvíli zrušit. Tato mezinárodní formace si publikum Electronic Beats získala svým tanečním breakbeat-funkem v čele s Minervou Diaz Perez a výraznými saxofonovými sóly.
Když se na pódiu objevili Walter a Arno aka Booka Shade, Veletržák byl už téměř úplně zaplněný. Booka Shade jsou známí tím, že vědí, jak udělat show – a dokázali to i dnes. Zahráli směs složenou ze starších tracků včetně In White Rooms nebo Mandarine Girl a novějších skladeb ve stylu acid techna.
Poslední kapelou této květnové noci byli britští Hot Chip. Vystoupení na festivalu Electronic Beats bylo jejich pražskou, a zároveň i českou premiérou. Pražskému publiku předvedli své největší hity – od Over and Over, Boy from School až po aktuální singl One Life Stand. Distingvovaní Angličané si to užívali tak, jako jejich fanoušci.
Po posledních tónech britských elektropoperů následoval Němec s imidží elegána a jeden z nejzkušenějších DJů vůbec Helmut Geier (DJ Hell). Majitel vyhlášeného labelu International DJ Gigolo je v Praze populární, koneckonců před pár lety zaplnil klub Abaton. Jeho set se pohyboval ve vodách techna a house a byl dokonalou tečkou za dalším vydařeným festivalem Electronic Beats.
A jak se líbilo vám?
foto: Tomáš Martínek
Na začátek předesílám, že mi to maximálně sedlo. Nikoho z vystupujících jsem naživo ještě neslyšel, N.O.H.A. příjemně rozehřála svým breakbeatem, přišla i provařená Tu Café, která mě každé ráno budí v mobilu… Já přišel především na Booka Shade, od nichž tu doma sem tam sjíždím živé DVD Movements, a kteří předčili moje očekávání - a jestli někdo očekával něco jiného než pořádnou tucku, musel být zklamán, ale já to nebyl… u Hot Chip jsem nevěděl, co čekat, jak to pojmou, desky nejsou úplně taneční zábava, původně jsem se bál toho, že hrají až po Booka Shade a čekal jsem popravdě, že nálada půjde dolů - opak byl pravdou a mně osobně to takhle přišlo naprosto fajn, nádherný koncert a dodnes to ve mně krásně rezonuje…. Hell začal velmi příjemně, ale nohy už nesloužily…. Díky za prima večer! A co příště takovou Robyn, Way Out West apod.?
write a comment